Lovecké fanfáry jsou zvukové signály, které se troubí na lesích (trubkách) nebo rohy při slavnostních příležitostech a při určitých akcích spojených s lovem. Tyto melodie mají dlouhou tradici v myslivosti a slouží k vyjádření různých emocí, oznámení nebo rituálů během lovu nebo po jeho ukončení. Lovecké fanfáry se používají jak při zahájení lovu, tak i při jeho ukončení, ale také při dalších důležitých okamžicích, jako jsou například slavnostní honitby, vyhlášení úspěšného lovu, či na počest ulovené trofeje.

Fanfáry mají hluboký kulturní a symbolický význam v myslivecké komunitě. Tradičně jsou spojeny s udržováním harmonie a disciplíny mezi lovci a jako prostředek pro oznámení významných událostí během loveckých výprav. Fanfáry se často používají k označení změny stavu – například začátku honu, vyhlášení přestávky nebo konce lovu, ale mohou mít i dekorativní funkci při loveckých slavnostech nebo ceremoniích.

Lovecké fanfáry se tradičně hrají na speciálních loveckých rohy nebo trubkách, které jsou často ozdobeny kovovými detaily nebo dřevořezbami a mají silný, jasný zvuk, který je dobře slyšitelný i na velkou vzdálenost. V některých kulturách je provádění těchto signálů považováno za umění, a to i v rámci lovecké etikety, kdy je důležitá technika hry a správný výběr signálu pro konkrétní situaci.

Používání loveckých fanfár není jen funkční, ale i estetické, a je součástí historické tradice, která přispívá k slavnostní atmosféře při loveckých akcích. Tato tradice je stále živá, a v některých loveckých komunitách se stále dbá na přesnost a správné provedení fanfár podle pravidel.