Lovecká sezóna je každoročně se opakující období, během něhož je povoleno lovit určité druhy zvěře v souladu s platnými právními předpisy a zákony o myslivosti. Tento termín označuje časově vymezený úsek, během něhož se lovci mohou podílet na regulaci populací zvěře a na jejich udržitelné správě. Lovecká sezóna je stanovena pro různé druhy zvěře, přičemž každý druh má svůj specifický čas lovu, který se řídí biologickými, ekologickými a etickými zásadami, aby byla zajištěna rovnováha v přírodě a zabráněno nadměrnému lovu.

Sezóny lovu jsou stanoveny pro různé druhy zvěře, například pro spárkatou zvěř (jeleni, srnci, divočáci) nebo pro drobnou zvěř (bažanti, kachny, zajíci). Tento časový rámec je pravidelně aktualizován a upravován podle stavu populací daných druhů, jejich rozmnožování, zdravotního stavu a potřeb ekosystémů. Lovecká sezóna má za cíl nejen regulaci počtu zvěře, ale také ochranu přírody, zajištění stability populací a ochranu zemědělských a lesních ekosystémů před škodami způsobenými přemnožením zvěře.

V rámci lovecké sezóny jsou lovci povinni dodržovat předepsané kvóty, limity a pravidla, která upravují, kolik jedinců určitého druhu může být uloveno, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost těchto populací. Tato pravidla jsou součástí širšího rámce ochrany přírody a zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji. Zároveň lovci musí dodržovat bezpečnostní předpisy a etické normy, které zajišťují, že lov bude probíhat humánním a odpovědným způsobem.

Kromě samotného lovu má lovecká sezóna i význam pro environmentální monitoring, sledování stavu zvěře a řízení jejích populací, což umožňuje přizpůsobení strategií ochrany přírody aktuálním potřebám a změnám v ekosystémech.