Původ:
Karakal (Caracal caracal) je středně velká divoká kočkovitá šelma, která pochází z Afriky, Blízkého východu a částí Asie. Jeho jméno je odvozeno z tureckého slova „karakulak“, což znamená „černé uši“, podle jeho charakteristických tmavých ušních špiček. Karakal se dokázal adaptovat na život v různých prostředích, od savan a polopouští až po skalnaté horské oblasti.

Specifika:
Vzhled: Karakal je elegantní šelma s krátkou pískově hnědou srstí, která slouží jako maskování v suchých a otevřených stanovištích. Jeho uši, černé na zadní straně a zakončené dlouhými štětinovitými štětci, jsou jeho nejvýraznějším znakem. Dospělí jedinci dosahují délky 60–105 cm (plus ocas 20–30 cm) a hmotnost 8–20 kg.
Lov a pohyb: Karakal je výjimečný skokan a lovec. Dokáže vyskočit až 3 metry do výšky, což mu umožňuje chytit ptáky během letu. Je také známý svou rychlostí a schopností ulovit kořist větší, než je on sám, například menší antilopy.
Povaha: Na rozdíl od některých jiných kočkovitých šelem je karakal velmi plachý a aktivní hlavně v noci (noční lovec).

Zajímavosti:
Specialista na ptáky: Karakal je jednou z mála kočkovitých šelem, které se specializují na lov ptáků, a to i během letu.
Nevybíravý jedlík: Loví vše, co najde – od hlodavců přes ptáky až po menší savce. Když má možnost, uloví i mladé gazely či malá domácí zvířata.
Komunikace: Přestože vypadá tiše a nenápadně, karakal je schopen mňoukat, vrčet, syčet a dokonce vydávat zvuky podobné štěknutí.

Výskyt:
Přírodní výskyt: Karakal se přirozeně vyskytuje v subsaharské Africe, na Arabském poloostrově, v Íránu, Indii a některých částech Střední Asie. Upřednostňuje suchá a otevřená stanoviště, jako jsou savany, polopouště a skalnaté terény.
Výskyt v loveckých revírech: Ve střední Evropě se karakal ve volné přírodě nevyskytuje. Může být součástí soukromých obor nebo zoologických zahrad, kde je obdivován pro svoji eleganci a lovecké schopnosti. Pro lovce může být lákavý spíše v rámci loveckých safari v Africe nebo na Blízkém východě, kde se jeho lov považuje za výzvu.

Lov karakala:
Karakal se loví především v Africe, kde je jeho populace stabilní. Je považován za trofejní zvěř kvůli své vzácnosti, rychlosti a nenápadnosti. Tento lov vyžaduje trpělivost a důkladné plánování, často s využitím stopování nebo vábení v noci. V mnoha oblastech je však jeho lov regulován, aby nedošlo k ohrožení populace.