Vysoký, pronikavý hlas se nese horskou dolinou. Na první poslech se nepodobá troubení, které známe z našich honiteb. Patří maralovi – mohutnému jelenovi, za nímž se každý podzim vydávají myslivci do odlehlých oblastí Kazachstánu. Rozlehlé hory, přesuny na koních, místní průvodci a šoulání během říje tvoří lov, který jsme se rozhodli poznat na vlastní kůži.

Kazachstán mě lákal už dlouho. Je to obrovská země, která nabízí úplně jiný pohled na horský lov, než na jaký jsme zvyklí v Evropě. Cílem naší výpravy byl jelen maral a období jsme zvolili záměrně – druhou polovinu září, kdy v místních horách probíhá jelení říje.

Během cesty jsme však nechtěli poznat jen samotný lov. Zajímalo nás také zázemí, organizace, místní lidé, kvalita průvodců a možnosti, které tato země nabízí našim klientům. Domů jsme se nakonec vraceli s úspěšně uloveným maralem i srncem sibiřským a především s vlastní zkušeností z honiteb, které jsou pro mnoho evropských myslivců stále poměrně neznámé.

Z Almaty do hor: vzdálenosti, které v Evropě neznáme

Naše cesta začala příletem do Almaty. Odtud následoval přesun do lovecké oblasti v Džungarském Alatau, známém také jako Žetysuský Alatau.

Už při plánování je třeba počítat s tím, že Kazachstán má úplně jiné měřítko, než na jaké jsme zvyklí doma. Přesun z letiště do odlehlejší horské honitby může zabrat velkou část dne. V našem případě jsme podle informací místního týmu počítali přibližně s desetihodinovou cestou autem.

Právě tyto vzdálenosti jsou jedním z důvodů, proč je při takovém lovu důležitá dobrá organizace. Nestačí koupit letenku a vybrat honitbu na mapě. Je třeba sladit přílet, vyzvednutí lovce, celní formality, přepravu zbraně, cestu do tábora i dostatečný čas na samotný lov.

Po příjezdu se člověk ocitne v úplně jiném prostředí. Rozlehlá údolí, horské svahy, lesní porosty a otevřené louky vytvářejí krajinu, v níž není vždy snadné odhadnout vzdálenost. To, co se přes optiku zdá být na dosah, může ve skutečnosti znamenat dlouhý přesun přes údolí a následné stoupání na protější svah.

Maral: asijský jelen s hlasem, který překvapí

Maral patří do skupiny wapiti a je příbuzný evropskému jelenu lesnímu. Je to mohutná jelení zvěř se silnou tělesnou stavbou, výrazným krkem a parožím, které může u silných jedinců vzbudit respekt i u zkušeného lovce.

V Kazachstánu se maralové vyskytují v několika pohořích včetně Žetysuského Alatau, Tarbagataje, Sauru a jižního Altaje. Obývají zalesněné horské oblasti i místa, kde se les střídá s otevřenými svahy a loukami. Během roku mění polohy podle potravy a počasí. V teplejších měsících mohou vystupovat výše, po větším sněžení sestupují do lesních pásem a na svahy s menší sněhovou pokrývkou.

Pro evropského myslivce je jedním z nejzajímavějších rozdílů hlas marala během říje. Zatímco u našeho jelena lesního si většina z nás představí hluboké troubení, hlas marala bývá vyšší a často přechází do dlouhého, pronikavého pískavého tónu. Připomíná hlas wapiti, kterého myslivci znají i ze Severní Ameriky.

Právě tento hlas dokáže prozradit přítomnost jelena na velkou vzdálenost. V horském údolí však může být jeho lokalizace klamná – zvuk se odráží od svahů a jelen se může nacházet jinde, než se na první poslech zdá. Hlas proto slouží jako první stopa, kterou je třeba následně ověřit pozorováním a znalostí terénu.

Říje marala: proč je září nejžádanějším obdobím?

Podobně jako u jelení zvěře u nás je i u marala říje pro myslivce výjimečným obdobím. V Kazachstánu probíhá zpravidla v září a říjnu, přičemž druhá polovina září patří mezi vyhledávané termíny.

V tomto čase jsou jeleni hlasově aktivnější a věnují pozornost laním i konkurentům. Troubící jelen tak může prozradit svou přítomnost v oblasti, v níž by ho mimo říji nebylo snadné obeznat.

Říje však neprobíhá každý rok stejně. Její intenzita závisí na oblasti, nadmořské výšce, počasí i konkrétní populaci. Datum proto není zárukou, že právě v daný den zažijete vrchol říje. Při plánování výpravy má velký význam průběžná komunikace s místními průvodci, kteří sledují situaci v honitbě.

Lov během říje je pro mnoho myslivců zajímavý také proto, že poskytuje více příležitostí pozorovat přirozené chování zvěře. Nejde jen o samotný okamžik lovu, ale i o obeznávání tlupy, reakce jelena na hlas jiného samce a čtení situace v terénu.

Vábení marala: hlas soupeře jako pozvánka k souboji

Jednou z nejzajímavějších součástí lovu marala během říje je vábení. Jeho princip je myslivcům, kteří znají jelení říji, dobře srozumitelný: průvodce napodobuje hlas jiného jelena a snaží se vyvolat odpověď nebo zájem troubícího samce.

Místní průvodci k tomu používají různé vábničky a jednoduché trouby. Podle popisů tradičních způsobů se někde používaly také pomůcky vyrobené z kůry či filmové fólie. Podstatná však není samotná vábnička, ale zkušenost člověka, který dokáže pracovat s hlasem a odhadnout situaci.

Reakce marala nemusí být vždy stejná. Některý jelen odpoví a zůstane stát u tlupy, jiný se může vydat směrem k domnělému soupeři. Někdy je zase odpovědí ticho. Vábení proto neznamená, že si lovec sedne na svah a jelen spolehlivě přijde až k němu.

Vábení má často také praktickou úlohu při lokalizaci zvěře. Když jelen odpoví, průvodce získá další informaci o jeho pravděpodobné poloze. Poté může následovat pozorování a rozhodnutí, zda má smysl připravit šoulání, počkat na vhodnější podmínky, nebo pokračovat do jiné části honitby.

Právě spojení vábení, naslouchání, obeznávání a následného šoulání dělá z lovu marala během říje zajímavou mysliveckou disciplínu. Každá situace je jiná a zkušenost místního průvodce zde hraje významnou roli.

Na koni do honitby, dál po vlastních

Když se řekne lov v Kazachstánu, mnoho myslivců si představí přesuny na koních. V odlehlých horských oblastech mají koně praktický význam dodnes – pomáhají dostat lovce a výbavu do míst, kam se autem nelze dostat nebo kde by byl pěší přesun příliš zdlouhavý.

Neznamená to však, že celý lov probíhá ze sedla. Podle charakteru terénu se kombinuje jízda, pozorování a pěší šoulání. Kůň pomůže překonat vzdálenost, poslední část přiblížení ke zvěři však často patří vlastním nohám.

Pro lovce, který na koni pravidelně nejezdí, je dobré připravit se na to předem. Není nutné předstírat zkušenosti – mnohem důležitější je otevřeně říct organizátorovi, jak jste na tom s ježděním a fyzickou kondicí. Program i tempo se pak dají lépe přizpůsobit.

Také naše výprava ukázala, že kůň není romantickým doplňkem fotografie, ale součástí místní lovecké logistiky. Pomáhá přenést vybavení, překonat vzdálenosti a dostat se blíže k místům, kde se zvěř pohybuje.

Šoulání v horách: nejprve obeznat, potom jednat

Horský lov marala vyžaduje trpělivost. Dobrý dalekohled má při takovém lovu často větší využití než nohy v prvních minutách po příchodu do honitby.

Svahy je třeba postupně prohlížet, sledovat okraje lesa, otevřené plochy a místa, kde se zvěř může pást nebo přecházet. V členitém terénu dokáže jelen zmizet za malou terénní vlnou a znovu se objevit úplně jinde.

Když se podaří jelena najít, přichází obeznávání. Zkušený průvodce sleduje nejen paroží, ale také celkovou stavbu těla, sílu krku, chování a další znaky, které mohou pomoci při posouzení jedince. Při pozorování na větší vzdálenost je však třeba zůstat opatrný – světlo, poloha zvěře a terén mohou dojem výrazně zkreslit.

Podstatné je také správně vyhodnotit přístupovou trasu. V otevřených horách není vždy možné postupovat nejkratší cestou. Místní průvodce proto posuzuje terén, možnosti krytí a vítr. Někdy je lepší získat výšku, jindy zůstat v krytu lesa nebo počkat, až se zvěř sama pohne.

Při takovém lovu rychle pochopíte, proč se nevyplatí podceňovat čas. Vzdálenost, která na mapě vypadá jednoduše, může znamenat několik hodin pohybu. O úspěchu rozhoduje schopnost zachovat klid, pozorovat a přizpůsobit se situaci.

Náš maral: okamžik, kterému předcházela celá výprava

Během naší cesty se mi podařilo marala úspěšně ulovit. Byl to výsledek práce místního týmu, znalosti honitby a celé přípravy, která začala dávno před samotným výstřelem.

Vzdálenost při lovu byla přibližně 450 metrů. V horských oblastech může být střelecká situace odlišná od té, kterou známe z domácí honitby. Velké prostory, převýšení a měnící se podmínky kladou vyšší nároky na přípravu i úsudek lovce.

Taková vzdálenost však nemá být cílem ani měřítkem kvality lovu. Každý lovec by měl znát hranice svých schopností a rozhodnout se podle konkrétních podmínek. Pokud si není jistý zásahem, správným rozhodnutím je nestřílet.

Po úspěšném lovu práce v horách nekončí. Ke zvěři je třeba se dostat, zajistit její ošetření a následný transport. Právě při tom člověk znovu ocení zkušenosti místních průvodců, jejich znalost terénu i pomoc koní.

Základní tábor, místní lidé a život během výpravy

Při výběru zahraničního lovu nás nezajímá jen síla trofejí. Stejně důležité je, s kým se do honitby vydáme, jak funguje organizace a jaké zázemí čeká lovce po návratu z hor.

Během naší cesty jsme měli možnost poznat základní tábor, místní průvodce i lidi, kteří se starají o chod výpravy. Součástí zázemí bylo ubytování, strava a po dni v terénu i možnost odpočinku. Podle průběhu lovu a vzdálenosti od základního tábora se využívají také stany v horách.

Místní tým na nás udělal dobrý dojem profesionálním i lidským přístupem. Při horském lovu je to podstatné. V honitbě trávíte společně mnoho času, často daleko od běžného komfortu, a právě vzájemná důvěra mezi lovcem a průvodcem má velký vliv na celou výpravu.

Výhodou osobní návštěvy je, že klientům nepředáváme jen informace z katalogu. Víme jim říct, jaká je cesta do honitby, co mohou očekávat od tábora, jaký charakter má terén a na co se při přípravě soustředit.

Sibiřský srnec a další možnosti lovu v Kazachstánu

Naše výprava neskončila u marala. Během cesty se mi podařilo ulovit také srnce sibiřského, který patří k dalším zajímavým druhům pro evropského myslivce.

V porovnání se srncem obecným, kterého známe z našich honiteb, jde o mohutnější zvěř s větší tělesnou stavbou. Zaujme také parožím, které u silných jedinců působí velmi výrazně. Lov srnce sibiřského má přitom vlastní charakter a jeho plánování je vhodné věnovat samostatnou pozornost.

Kazachstán nabízí také lov kozorožce sibiřského a v některých oblastech dalších druhů zvěře včetně černé zvěře. To, co lze reálně spojit do jedné výpravy, však závisí na honitbě, povoleních, sezóně a času, který má skupina k dispozici.

Pokud má lovec zájem o více druhů, je dobré říct to už při přípravě cesty. Maral, srnec a kozorožec nemusejí být dostupní ve stejné honitbě ani ve stejném optimálním období. Někdy je nutný další přesun nebo samostatný program.

Jak se připravit na lov marala v Kazachstánu?

Na horský lov se nevyplatí balit až večer před odletem. Výbavu je třeba přizpůsobit tomu, že během jediného dne se můžete přesouvat na koni, stoupat pěšky, delší dobu sedět při pozorování a následně strávit noc mimo základní tábor.

Za základ považujeme rozchozené horské boty, funkční vrstvy oblečení a ochranu před větrem a srážkami. Oblečení by mělo fungovat při pohybu i při delším čekání – zpotit se při stoupání a potom prochladnout při pozorování není v horách dobrá kombinace.

Velmi důležitá je kvalitní pozorovací optika. Dalekohled a dálkoměr využijete při prohlížení svahů i při posuzování situace před šouláním. Pušku a střelivo je třeba znát a s dostatečným předstihem si ověřit nastřelení i vlastní schopnosti v podmínkách, které se mohou podobat horskému lovu.

Při nocování ve stanech je třeba mít spacák vhodný do očekávaných podmínek. Konkrétní doporučení je nejlepší potvrdit s organizátorem podle termínu, oblasti a výšky tábora. Přibalit se vyplatí také čelovku, rukavice, náhradní suché oblečení, osobní lékárničku a batoh, který pohodlně unesete během celého dne.

Na fyzickou přípravu nelze zapomínat. Pravidelná chůze, výstupy do kopce a pobyt v terénu vám umožní užít si lov více. Čím lépe zvládnete pohyb a přesuny, tím více energie vám zůstane na pozorování a samotný lov.

Cesta se zbraní a přeprava trofeje

Zahraniční lov nezačíná až v honitbě. Při cestě do Kazachstánu je třeba předem vyřešit také potřebné doklady, leteckou přepravu a podmínky dovozu a vývozu zbraně.

Pokud cestujete s vlastní zbraní, její dovoz a následný vývoz podléhají povolení. Důležité je také prověřit podmínky každé letecké společnosti na trase, včetně případných přestupů a přepravy střeliva. Místní organizátor připravuje potřebné podklady podle aktuálních požadavků.

Samostatným tématem je trofej. Po jejím prvotním ošetření se řeší příprava na transport a dokumentace potřebná k vývozu a dovozu do cílové země. Tyto kroky vyžadují čas, proto je dobré znát postup ještě před cestou.

V HEMING pomáháme klientům s přípravou a koordinací výpravy, aby se mohli soustředit na samotný lov.

Podívejte se na naši výpravu do Kazachstánu

Atmosféru horské honitby, přesuny na koních i část naší výpravy jsme zachytili ve filmu. Pokud vás zajímá, jak vypadá lov marala v Džungarském Alatau, podívejte se na něj zde:

https://youtu.be/TAA79KUsIS0?si=iGBqxkYftNHWuYaS

Zažijte lov marala v Kazachstánu s HEMING

Naše výprava do Kazachstánu nám potvrdila, že lov marala má evropskému myslivci co nabídnout. Je to spojení jelení říje, vábení, horského šoulání a krajiny, v níž se lov stále odehrává na velkých vzdálenostech.

Kazachstán jsme osobně navštívili, poznali místní zázemí a úspěšně ulovili marala i srnce sibiřského. Na základě této zkušenosti vám dokážeme pomoci s výběrem vhodné výpravy a připravit cestu tak, abyste věděli, co vás v honitbě čeká.

Láká vás lov marala během říje, sibiřský srnec nebo horský lov v Kazachstánu? Kontaktujte nás a vydejte se s HEMING zažít tuto výpravu na vlastní kůži.

Roman Valent

HEMING hunting

Lov marala v Kazachstánu: za hlasem jelena do hor Džungarského Alatau 

Zaujal vás článek Lov marala v Kazachstánu: za hlasem jelena do hor Džungarského Alatau?

Mám zájem

lov-marala-v-kazachstane-za-jelenim-hlasom-do-hor-dzungarskeho-alatau

maral-hunting-in-kazakhstan-following-the-call-of-the-stag-into-the-dzungarian-alatau

lov-marala-v-kazachstanu-za-hlasem-jelena-do-hor-dzungarskeho-alatau

maraljagd-in-kasachstan-dem-brunftruf-ins-dsungarische-alatau-folgen